Sorbus Sibirica (někdy též Sorbus aucuparia subsp. Sibirica, jedná se o jeřáb sibiřský, příp. jeřáb ptačí pravý, poddruh sibiřský) je přímo rostoucí strom z čeledi růžovité (Rosaceae).
Jeřáb ptačí je opadavý strom, který roste rychle, nemá kvalitní dřevo a nedožívá se většího stáří (max 80 let). Jeřáb ptačí se objevuje morfologicky jako trvalý keř nebo strom vyrůstající do výšky až 15 metrů (rekordy jsou i kolem 20 metrů!). Koruna stromu je volná a oválná nebo nepravidelně tvarovaná a široká, obvykle se vyskytuje s několika kmeny. Kmen je štíhlý a široký max do 40 cm s žlutošedou kůrou, větvemi nasměrovanými vzpřímeně vzhůru. Kořenový systém jeřábu prorůstá do hloubky i šířky. Z něho pak mohou vyrůstat další výhonky a jeřáb je schopen po prořezání regenerace. Listy jsou kopinaté, cca 20 cm dlouhé, 8-15 cm široké, žilnaté, protistojné a složené po 4-9 párech lístků. Lístky jsou 2-7 cm dlouhé, 1-3 cm široké, mírně chlupaté s hladkými hranami a krátkými řapíky. Jeřáb je jednodomá rostlina mající na jednom "jedinci" květy obou pohlaví. Dosahuje zralosti kolem 10. věku a vytváří květy téměř každý rok. Jeřáb kvete od května do června v chocholících. Květy jsou zeleno-žluto-bílé, 8-10 mm v průměru s trojúhelníkovitými okvětními lístky. Plody se objevují od srpna do října. Jsou to asi 1 cm velké, oválné, oranžové až červené malvice (jeřabiny), které chutnají ptákům, kteří se starají o jeho rozšíření (trusem).
Jeřáb je strom pocházející zřejmě z většiny Evropy, jihozápadní části Asie a severní Afriky. Dnes je strom rozšířen od Madeiry a Azory přes Island a Faerské ostrovy až po nejvýchodnější cíp ruské Sibiře a severní Číny. Příbuzné rostliny se rozprostírají takřka po celé severní Asii a v některých částech Severní Ameriky. Jeřáb se vyskytuje na zalesněných plochách všech druhů mezi stromy nebo na popadaných stromech, na okrajích lesů a mezích. Volně se strom může vyskytovat od plání po vysokohorské oblasti.
Používanou částí jeřábu obecně jsou plody, květy i pupeny. Plody se sbírají koncem srpna a v září, květy zpravidla v květnu. Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci. Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům. Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.
Z jeřabin jeřábu ptačího se připravují kompoty a marmelády, které mají i léčivé účinky (podporují vylučování trávicích šťáv). Používají se i k výrobě pálenky zvané jeřabinka. Jsou důležitou součástí stravy lesní zvěře a ptactva (po přemrznutí jsou jedlé a pro některé ptáky - např. drozdovité - zřejmě i před přemrznutím). Dřevo jeřábu je poměrně tvrdé a ohebné, užívá se k např. výrobě holí, násad, dýhy nebo hudebních nástrojů.
Z rostliny Sorbus Sibirica (Jeřáb sibiřský) se vyrábí látka Sorbus Sibirica Extract.
Produkty, ve kterých můžete Jeřáb sibiřský najít: